Thajsko - Laos 2002

 

Naším záměrem bylo navštívit Laos.
Cesta byla v hrubých rysech naplánována takto:
týdenní pobyt v Thajsku na ostrově Koh Phangan (v Bangkoku vyřízení víz pro vstup do Laosu), návrat do Bangkoku, odjezd na sever Thajska do Chiang Khong, překročení thajsko - laoské hranice, plavba po řece Mekong do města Luang Prabang. V Luang Prabangu strávit pár dní (prohlídka památek, jeskyně, atd.), přesun na jih Laosu do hlavního města Vientiane. Z Vientiane přesun zpět do Thajska, návrat do Bangkoku, odlet domů.

Přímé letecké spojení z Evropy do Laosu zatím zřejmě neexistuje, tzn. že bylo třeba zakoupit letenky do Thajska-pohled z letadla Bangkoku. Ceny těchto letenek jsou každý rok různé, záleží, jestli vlastníte nějakou kartu na slevu, ISIC, ITIC, GO25 a samozřejmě taky, ve které části roku letíte a jak dopředu si letenku zamluvíte. Obecně se dá říct, že zpáteční letenka stojí cca 15-20 000Kč + taxy cca 1500Kč+ odletová taxa v Bangkoku 500 Bth. ( 0.75Kč =1Bth). My jsme při poslední cestě do Thajska (2002) letěli s Lufthansou za 19400Kč, jen pro zajímavost rok před tím s Malevem za 18600Kč a v roce 2000 do Singapure s GTS za 11000Kč!! Vše i s taxami. Takže letenka je na Vás.
Pro vstup do obou zemí potřebujete turistické víza (viz rady a informace).
My jsme však pro získání víza do Laosu zvolili cestu nejmenšího odporu a to, že jsme své pasy svěřili jedné z cestovek na Khao San Rd. Jmenovala se u Charlieho (vyřizují mj. také barmské a kambodžské víza). Nachází se zhruba uprostřed ulice naproti Siam hotelu, (který tímto také můžeme doporučit-pokoj pro 4 s klimou za 780Bth, email: siam_oriental@hotmail.com). V cestovce jsme vyplnili formuláře, dali jim dvě pasové fotky, každý 600Bth a vyřízení mělo trvat 3 pracovní dny a jelikož byla neděle, měli jsme 4 dny volno. Bangkok už jsme znali, takže jsme vyrazili ještě na pár dní na jih Thajska, na ostrov Koh Phangan.
Na jih se dostanete nejlépe autobusem. Jezdí přímo z Khao San a vychází určitě levněji, než vlak a také je rychlejší. Jízdenku si můžete koupit ve všech cestovkách, ceny jsou podobné, my jsme si koupili jízdenku přímo na ostrov Koh Phangan, včetně lístku na loď cca 600Bth. Odjezd byl z Khao San v 18.00. V přístavu ve městě Surat Thani jsme byli kolem 5.00, tam nás nechali čekat cca 2 hodiny a pak nás svezli k lodi, která vyjížděla 7.30 . I s mezipřistáním na Koh Samui jsme před polednem byli na Koh Phanganu.

Na ostrově Koh Phanghan jsme strávili příjemných 7 dní…… .

Hned v přístavu se na Vás doslova vrhnou otravní nabízeči ubytování.Tuto možnost nelze úplně zavrhnout, my jsme si však Koh Phangan sedli do hospůdky a rozdělili se.Dva členové naší čtyřčlenné výpravy seděli v hospodě a hlídali bágly a další dva si půjčili motorky a objížděli ostrov. Možností k bydlení bylo dostatek, ale přesto nám trvalo 3 hodiny, než jsme našli pěkný bungalov za rozumnou cenu (O.K. Bungalov, pro čtyři s klimou 600Bth, e-mail: okbungalov@hotmail.com). Program na ostrově bych příliš nekomentoval, opravdu se nudit nebudete, tak snad jen pár faktů:

Návrat do Bangkoku probíhal po stejné cestě jako na ostrov, delší přesuny autobusem jsou v noci… .

Cesta k laoské hranici

U Charlieho jsme si také koupili jízdenky na vlak, druhá třída lehátkový vůz. Trasa Bangkok-Ciang Mai za cca 680 Bth, trasa Nong Khai-Bangkok za cca 580 Bth. Cena spodního lehátka je vždy vyšší, proto jsme ceny zprůměrovali. Krátce po 18 hodině jsme vyrazili z bangkokského vlakového nádraží Hua Lamphong směr sever. Ráno po 9 hodině (vlak měl dvě hodiny zpoždění) nás přivítalo hlavní město thajského severu Chiang Mai. Před vlakovým nádražím jsme za 20 Bth vzali tuk-tuk a ten nás dovezl na autobusák. S dobrou mapou se to dá zajít i pěšky. Koupili jsme si jízdenku směr Chiang Rai. Byla jen v thajštině a stála 140 Bth. Protože odjezd byl až o půl dvanácté, sedli jsme do jedné z hospůdek obklopujících autobusák. Měli tam dobrá a levná jídla.
O půl dvanácté jsme vyjeli autobusem druhé třídy do Chiang Rai, do kterého jsme dorazili ve 14 hodin. Měli jsme štěstí, protože hned za hodinu vyjížděl další místňák do hraničního města Chiang Khong, jízdenka stála 50 Bth. Po zajímavé cestě jsme v 17:45 stáli na břehu Mekongu ve městě Chiang Khong. Tam jsme zjistili, že tady jezdí i přímé autobusy až z Bangkoku. Ale dvanáctihodinová cesta vlakem, při níž se můžete vyspat, se nám zdála příjemnější.
Laoská hranice už byla v tuto hodinu zavřená, proto jsme se ubytovali v Green Tree Guest housu, jenž leží přímo u hlavní Green Tree Guest houseulice (bungalov pro 2 stál 120Bth). Bungalov byl vybaven matrací a moskytiérou, ve které jsme preventivně zalepili lepící páskou všechny velké díry. V této oblasti totiž komáři přenášejí nejnebezpečnější formu malárie!! Nepodcenit proto užívání antimalarik,po poradě s Vašim lékařem!!! Při placení za ubytko nám místní recepční nabídla i lodní lístek do Luang Prabangu. Existují dva způsoby přepravy-rychlá loď, která Vás přepraví do cíle za cca 6 hodin (tuto variantu jsme zvolili my, cena byla 1100Bth), nebo loď pomalá, která to jede dva dny a cena je tudíž poloviční. Večer jsme se prošli po městě, řádně nastříkáni sprejem proti komárům - Autanem.

LAOS-země miliónu slonů

Lidově demokratická republika, ležící ve vnitrozemí jihovýchodní Asie. Povrch země je na jihozápadě nížinatý,jinak zvlněný a na severu hornatý. Podnebí tu vládne tropické monzunové, období dešťů květen-listopad, období sucha prosinec-duben. Polovinu země pokrývají děšťové pralesy, v horách je střídají opadavé lesy a savany. Jedná se o velmi chudou zemi,50% státního rozpočtu je tvořeno finančními podporami ze zahraničí. Platí zde tři měny,jak kdy a kde:kipy,bathy a dolary. Pouze 7% půdy je vhodné pro zemědělství, 25% vývozu je týkové dřevo, nevyužité nerostné bohatství. Velkým problémem je vypalování pralesa. Nejvýnosnějším vývozním nelegálním artiklem země je opium. V jeho výrobě Laos po Barmě a Afghánistánu zaujímá třetí místo na světě-ročně se zde vyprodukuje okolo 150 tun čistého opia. Pěstuje se v drsném terénu deseti severních provincií.
V Laosu žije přes 5 milionu obyvatel, 85% na venkově. 55% obyvatel v malých vesnicích je zcela soběstačných. Třetina vesnice na břehu Mekongu obyvatel žije v údolí řeky Mekong, která je v jihovýchodní Asii nejvýznamnější vodní cestou.
Laos nelze definovat jako jednonárodnostní stát. Oficiálně žije v zemi mnoho etnických skupin, které se dělí na 4 skupiny podle nadmořské výšky, v níž se nacházejí. Asi polovinu populace tvoří Lao Loum, etničtí Laoané, žijí hlavně v povodí řeky Mekong. Ve výše položených údolích žijí Lao Thai, kteří zachovávají úzce kmenový charakter. Na svazích v severním a jižním Laosu žije nejzaostalejší skupina Lao Theung. Skupina Lao Sung zahrnuje horské kmeny žijící ve výšce přes 1000m. Patří mezi ně Hmongové, Mienové, kmeny Lisu, Akha, Lahu ad. Ve vesnicích Hmongů, Akhů, Lolů a Mienů se pěstuje opium. Hmongové byli spojenci Američanů v dobách vietnamské války (Laos získal statut nejbombardovanějšího státu světa) a nový laoský režim je po roce 1975 začal tvrdě pronásledovat. I dnes v některých částech Laosu proto propukají boje.
Ve 14.století sjednotil laoský válečník Fa Ngum panství roztroušená kolem města Luang Prabang. Dvě století trvalo období míru a prosperity. Vnitřní rozbroje, válka se Siamem, následné zřízení francouzského protektorátu v 19.století (nezávislost 1949), další občanská válka monarchistů a komunistů současně s válkou ve Vietnamu (odstranění monarchie 1975), a nakonec dogmatický socialismus dostaly těžce zkoušenou zemi na kolena. Dnes se laoský národ pomalu vzpamatovává z hrůz letitých konfliktů.

Náš pobyt v Laosu.

Ráno nás recepční z Green Tree Guest housu odvezla zadarmo svým pick-upem k hraničnímu přechodu s Laosem, cestou jsme ještě zastavili u obchodu s potravinami. V 9:30 nás dřevěná brána za hraniční závorou vítala v Indočíně. Za 20 Bth nás převezli na druhý břeh řeky Mekong, s dohněda zakalenou vodou a stanuli jsme v Laosu. Na celnici jsme neměli žádné problémy, do pasu jsme dostali hodně razítek. Výměnu peněz jsme nechali až do Luang Prabangu, na celnici byl nevýhodný Thajsko-Laoská hranice kurz, kromě toho všude brali bez problémů thajské bathy. Z městečka Houay Xay jsme jeli kousek za město k přístavišti, kde jsme nastoupili do lodí. Cesta po Mekongu rychlou lodí je zážitek, opěradla tlačí do zad, místa pro nohy a batohy je málo, kormidelník ses tím příliš nemazlí-jede co to dá. Voda stříká do obličeje. Nabídnou Vám přilbu a záchrannou vestu. Okolní příroda je ale pěkná-strmé kopce, džungle, banánovníky, skaliska, peřeje, koupající se malí mniši, pasoucí se buvoli a koně, rybářské přístřešky a chýše, domky na kůlech. Za cca 6 hodin jízdy (3 přestávky, v přístavu Pakbeng střídání lodí) jsme dopluli do města Luang Prabang (dále jen L.P.). Z přístaviště do centra je to 7km, tuk-tukáři byli připraveni, opět za 20 Bth.
V centru L.P. jsme se mírně podle plánku zorientovali a ubytovali se v Phone Thavy Guest housu (pokoj s větrákem a soc.zařízením pro 2 osoby za 250 Bth nebo 50000 kipů), jenž leží kousek za místní nemocnicí a školou. Večer jsme v hospodě ochutnali špagety (18000 kipů, dobré) a tradiční jídlo Olam (12000 kipů).
Další den jsme strávili prohlídkou starého královského města L.P. Leží na poloostrově, na soutoku řek Mekong a Khan. Je obklopeno horami porostlými bujnou vegetací se spoustou jeskyní a vodopádů. Je historickým, náboženským, sociálním a kulturním hlavním městem Laosu.
Ve směnárně jsme dostali za 2000 Bth 435 000 kipů. Máte v rukou pěkný balíček peněz, nejvyšší bankovkou je zde totiž 5000 kipů. V některých směnárnách však mají pouze dvou nebo i tisícovky, takže se hodí igelitová taška. Všechny nejvýznamnější památky L.P. jsou soustředěny při ulicích Thanon Sisavangvong a Thanon Kingkitsarath. Chrám Wat Xieng pohřební kaple Thong (Zlatý chrám), vstupné 5000 kipů, postavený v roce 1560, je v celém městě nejvýznamnější. V areálu stojí několik budov, mozaiky s barevnými sklíčky, pohřební kaple se zlatým vozem. Cestou z tohoto chrámu jsme míjeli Wat Mai Suwannaphumahan, jehož průčelí pokryté zlatem zdobí výjev z eposu Rámajána. Pak jsme vyšplhali na vyhlídku That Phu Si, vstupné 8000 kipů. Ještě jsme navštívili chrám Wat Hosian, poblíž našeho hotýlku. Uplynulý den i příští program jsme pak večer hodnotili v hospůdkách na hlavní ulici.
Další den jsme podnikli výlet na jedno z nejposvátnějších míst v Laosu-buddhistické jeskyně Pak Ou, vzdálené 25 km od L.P. Jeskyně jsou dvě, dolní a horní, a je zde k vidění mnoho sošek Buddhy. Dolní jeskyně je zajímavější, do horní jen s baterkou. Celkový dojem však nijak zvláštní. Rozpočet pro čtyři osoby na tento výlet: pick-up=90000 Kipů + loďka přes Mekong 32000 kipů + vstup 32000 Kipů, celkem tedy 154 000 Kipů, tj. asi 770 Bth. Odpoledne jsme navštívili Starý královský palác, vstup 10000 Kipů, ve kterém  je muzeum-pěkné. Na hlavní třídě jsme si pak koupili jízdenky na autobus do Vientiane (62000 Kipů).
Ráno bylo mlhavé a bylo i trochu chladno. Tuk-tukem (ráno moc nejezdí) jsme v 7 hodin dojeli na autobusák, kde už stál náš Laoská cesta do Vientane přes zadní sklo autobusu autobus. Dali nám batohy na střechu a místo o půl osmé jsme ihned vyjeli, protože autobus byl už plný. Desítky kilometrů serpentin, nulový provoz. Ještě před několika lety zde Hmongové přepadávali vozidla. Cesta místy bez asfaltu a s výtluky se klikatí přes malebné i primitivní vesničky s chatrčemi, blíže k Vientiane se objevují i zděné domky. Okolo 11:30 byla delší pauza na oběd, ve 13 hodin jsme dojeli do Vang Viangu. Polovina lidí vystoupila a vystřídala nastupující. Krátce po 16 hodině jsme dorazili do Vientiane, hlavního města Laosu.
Ubytovali jsme se v Nita Guest housu (pokoj s klimou a koupelnou za 100 000 Kipů). Cestou k hotýlku jsme minuli černou pagodu That Dam. Procházku po večerním městě jsme zakončili místním pivem Lao beer. Vientiane je nejchudší a nejdivnější hlavní město, jaké jsme kdy viděli. Přesně se tu odráží chudoba celého státu.
Další den jsme si prohlédli hlavní třídu, jmenuje se Thanon Lan Xang a začíná u Prezidentského paláce, vedle kterého stojí chrám Haw Pra Keo (v minulosti zde byla soška Smaragdového Buddhy, která je nyní v Bangkoku), vstup 2000 Kipů. Uprostřed hlavní třídy stojí Vítězný oblouk Patuxai, vstup 3000 Kipů. Hlavní třída se poté roděluje na tři ulice. Na konci jedné z nich stojí pagoda That Luang, postavená na zbytcích staršího chrámu, symbol jednoty laoského národa, vstup 2000 Kipů.
Po 12 hodině jsme vzali tuk-tuk (za 200 Bth) ke 25 km vzdálenému mostu Friend ship-hraničnímu přechodu do Thajska. Při opouštění Laosu chtěla imigrační úřednice přesnou adresu našeho hotýlku. Přes most jezdí kyvadlovka-10 Bth. Od thajské hranice k nádraží byla doprava zdarma. V 13:30 jsme usedli do hospody u vlakového nádraží v Nong Khai. Vlak měl odjezd v 19:15 (lehátko 2 třída), v Bangkoku jsme vystoupili v půl osmé ráno a šli na snídani do KFC.

vrátit se na začátek stránky

 

[ Zpět na úvod - Fotogalerie Thajsko-Laos 2002 - Fotogalerie Mexiko 2003 - Mexiko 2003 - Rady a informace ]

WebZdarma.cz